IKONOGRAFIE
Obec Žďár je tvořena šesti místními částmi: Břehy, Doubrava, Příhrazy, Skokovy, Žďár a Žehrov. Místní části obce Žďár nesdílely v počátcích jejich poznatelné historie shodné osudy. Ty jsou ale patrné od 18. století.
Žďár se v písemných historických pramenech připomíná v roce 1403. V roce 1534 prodal Volf starší Krajíř z Krajku Janovi z Vartenberka panství Rohozec s příslušnými vesnicemi. Mezi nimi je uvedena i ves Žďár. Jan z Vartenberka měl jediného syna Adama a ten pak čtyři syny. Pro nejmladšího Jaroslava bylo v roce 1593 vytvořeno nové panství Svijany. K němu patřil i Žďár. Svijany dědila vdova Anna Kateřina ze Smiřic. Ta se podruhé vdala za Jáchyma Ondřeje Šlika. Šlik se aktivně účastnil stavovského povstání v letech 1618-1620. Byl jedním z těch, kteří byli dne 21. 6. 1621 popraveni na Staroměstském náměstí v Praze. Jeho majetek byl konfiskován. Konfiskované panství Svijany koupil od české komory dne 22. 7. 1622 Albrecht z Valdštejna, pozdější vévoda z Frýdlantu. Albrecht z Valdštejna postoupil v roce 1627 Mnichovo Hradiště a Svijany Maxmiliánovi hraběti z Valdštejna († 1655) do dědičného držení. Maxmiliánovi potomci hrabata z Valdštejna a později hrabata z Valdštejn-Vartenberku byli ve Svijanech vrchností až do roku 1820, kdy panství prodali Rohanům. Rohanové zde byli vrchností až do konce patrimoniální správy, kterou v roce 1850 nahradila správa státní. K panství Svijany nakonec patřily všechny dnešní místní části obce Žďár.
Podél silnice ve Žďáru byly v minulosti vysázeny lípy. Na jedné straně lípy malolisté, na druhé lípy velkolisté. Proto se místu říkalo „Žďár lipový“. V centru obce byla v roce 1904 postavena pseudogotická kaple Panny Marie.
U Žehrova byla knížaty z Rohanu založena obora s myslivnou zvanou „Bellevue“. Obora je spojena s tradicí, zahájenou Benjaminem knížetem z Rohanu. Na paměť narození synů bylo na Kozím hřbítku v letech 1826-1835 postupně vysazeno pět dubů. Tak vznikl pomístní název „U pěti princů“. Rodiči oněch pěti princů, byli Benjamin kníže de Rohan, princ de Rohan-Guéméné-Rochefort-Montauban (1804-1846) Stefanie princezna z Croy-Dülmen (1805-1884). Uvedenými syny byli: Arthur (1826-1885), Victor (1827-1889), Alain (1829-1857), Louis (1833-1891) a Benjamin (1835-1900). Jimi byla fakticky odvrácena hrozba zániku rodu knížat z Rohanu v Čechách. Proto byla narozeným synům věnována takové péče a jejich narození tolik oslavováno. Benjaminův starší bratr Camille, jako faktická hlava rodu potomky neměl.
Znak
Modro-zlatě cimbuřovitě dělený štít. Nahoře zlatá zářící hvězda, dole pět (3, 2) listnatých stromů v přirozené barvě.
Cimbuřové dělení je inspirováno pískovcovými skalami a vrchem Mužským. Na vrcholech některých skal v oblasti byly vybudovány ve středověku hrady. Modré pole a zářící hvězda se vztahuje k zasvěcení kostela ve Žďáru Panně Marii. Pět listnatých stromů může být vyloženo jako pět dubů s výkladem o pomístním názvu „U pěti princů“, či jako lípy, které v minulosti daly obci jméno „Lipový Žďár“. Počet použitých figur je šest (pět stromů a jedna hvězda) v souladu s počtem místních částí obce.
Vlajka
List tvoří dva vodorovné pruhy, modrý se žlutou zářící hvězdou a žlutý cimbuřový se šesti stínkami a sedmi prolukami, krajní poloviční šířky. Ve žlutém pruhu pět (3, 2) zelených listnatých stromů s hnědými kmeny.
Vlajka opakuje podobu znaku.
